15.8.
2013 Aby bílá bílou byla
Kategorie: Bělení zubů a estetika
autor: MDDr. Adam Šíma
Honba za mladistvým vzhledem je teroristický diktát dnešní doby. Také estetická stomatologie reprezentovaná v očích veřejnosti především bělením zubů hraje v tomto trendu svou epizodní roli. Kateřina Brožová na nás září z obrazovky americkým úsměvem, ovlivňuje slečny, ženy i ostřílené veteránky a ty pod tíhou domnělé žlutozubosti pojmou fixní ideu, že by s odstínem svých zubů měly něco udělat. I vypraví se k zubnímu lékaři s požadavkem „udělat všechno bílý“ a do telefonu hrdě hlásí „konzultaci bělení“.
Nechám nyní stranou to, že nejčastěji chtějí bělit lidé, kteří mají v ústech megatunu zubního kamene, viklavé černé dehtem z kouření obalené parodontózní zoubečky zleva zprava a mezi nimi sem tam smyslnou mezeru po zubu, který už nápor masožravých bakterií nevydržel a odebral se do zubního nebe, či spíš zubního pekla. Zaměřme se pouze na požadavek bílých zubů.
Přirozeně bílé zuby mají děti s mléčným chrupem a pak jedinci mladší, u nichž není tak velká mocnost tvrdých zubních tkání. S postupujícím věkem dochází mimo jiné ke zvětšování síly dentinu uvnitř zubu, který má díky svému bílkovinnému složení žlutou barvu. Právě dentin prosvítající skrz různě silnou vrstvu značně transparentní skloviny určuje odstín zubů. K tomu je třeba přičíst vnější pigmentace z kouření, nápojů a potravin. Z těchto informací nevyhnutelně vyplývá, že šmrncovní šedesátiletá dáma kouřící tři krabičky cigaret denně a zásobující své tělo vodou obsaženou pouze v červeném víně nebude mít zuby bílé jako sedmnáctiletá dorostenecká Miss Trhové Sviny 2013.
Cesta k bílým zubům začíná nejčastěji dentální hygienou, kdy ultrazvukem a pískováním zubař nebo dentální hygienistka odstraní zubní kámen a vnější pigmentace. To samo o sobě představuje pro mnoho lidí estetický zázrak. Dalším kolem je spravení případných kazů a vůbec celková oprava chrupu, která tvoří bytelný základ pro jemné estetické práce či případně bělení. Na samý závěr pak přicházejí estetické fotokompozitní výplně předních zubů a protetické práce ve smyslu korunek nebo fazet, na které bělení jakožto na umělý materiál nepůsobí. Při výběru barvy protetických prací má pacientovo přání zásadní význam. Bude to právě on, kdo se korunkami bude další roky usmívat na svět. V této chvíli ovšem často přichází klíčový rozpor mezi názorem zubního lékaře a pacienta. Zatímco lékař se snaží o přirozeně vypadající výsledek, pacient chce všechno bílé. I zuby vybělené do téměř nepřirozeného odstínu mnohdy připadají zejména dámám stále málo oslnivě světlé. Synonymem pro bílé zuby se tak staly ve photoshopu redakčně upravené úsměvy hollywoodských hvězd nebo nadšenými hospodyněmi rozklepávaná prostěradla vypraná v nové značce pracího prášku.
Z vybělené oslnivé krásy se tak někdy stává magnet pohledů okolí. Dvě nové celokeramické korunky na horní jedničky by měly mimo jiné barevně korespondovat s okolními zuby. Pacientky si však často přejí mezi přirozeně bílé zuby umístit dva bobří hlodáky svítící bělobou na dva kilometry a vypadající jako střep z umývadla. Zubaři tuto barvu nenazývají "bílá", ale "barva sanitární keramiky". A vy víte, co všechno pod sanitární kermiku spadá.
V estetice platí, že pacientovo přání je lékaři rozkazem a zubař může pouze dávat kvalifikované rady. Pacient si tak mnohdy prosadí svou a vidí-li hotovou korunku, je někdy od první chvíle nespokojen, že je bílá až moc, případně mu moc bílá začne připadat až po pár měsících a domáhá se předělání. V estetickém ošetření stejně jako v plastické chirurgie platí, že vrátíte-li se atraktivní dáma z týdenní "dovolené" a její tajně zvětšené vnady pochodují dva metry před ní, všem v práci dojde, že se neodehrávalo žádná plážování v Chorvatsku, ale úlet ve výběru prsních implntátů. A to je špatně. Přílišné rozsvícení chrupu tak mnohdy vede spíš k rozsvícení zdravého rozumu. Nic se nemá přehánět.
Proto prosím všechny, kdo by chtěli chrup bělejší než bílý, vzpomeňte si na Jiřího Krampola a jeho fotky v plavkách na lesklých stránkách bulvárních týdeníků. To totiž není bílá, ale…. však vy víte jaká.
(zdroj titulní fotky: ahaonline.cz)
