25.6.
2013 Bez rentgenu ani vrt
Kategorie: Prevence
autor: MDDr. Adam Šíma
Čas od času se v každé zubní praxi objeví pacient, který se z různých (a téměř vždy iracionálních) důvodů odmítá podrobit rentgenovému vyšetření. Nedávno mi jedna maminka kojící svého čtyřletého syna zakázala při akutním ošetření rentgenovat bolavý zub, protože bych jí prý „ozářil mlíko“. V duchu jsem politoval nebohé robátko a jal se vytrhnout zkažený zubní pahýl bez rentgenového snímku s tím, že se možná provrtám někam do Austrálie. Onehdá se zase jeden žlučovitý důchodce (shodou náhod?) opět při akutním ošetření vztekal, že „nemá zlomenou nohu, ale oteklou hubu“, takže rentgen nebude potřeba. Klidně jsem nevlídnému seniorovi vysvětlil, že kdyby měl bolavou nohu, rentgenoval bych nohu a nikoliv zub. Po následujícím pětiminutovém rozhovoru s tímto pánem na téma poplatky u lékaře, kdy nejčastějšími výrazy byly „zloděj“ a „nárok“ , mě ani nepřekvapilo, že na žádost „odložte si teplé svršky“ před zhotovením rentgenového snímku se pán v nestřežené chvíli svlékl až do trenek a s nestoudnou samozřejmostí coural po klinice. Proč tedy u zubaře vlastně rentgenujeme?
Nejčastěji zhotovujeme skusové snímky, neboli bitewingy. Při tomto snímku skousnete na každé straně úst držič rentgenového senzoru a výsledkem je pohled na korunky všech zadních zubů každé strany. Na těchto snímcích získáme přehled o mezizubních prostorech, do kterých při pohledu do úst nevidíme, a hledáme tak mezizubní kazy, kazy pod výplněmi či na okrajích korunek, poddásňový zubní kámen nebo ústup kosti při parodontitidě. I absolutně nebolestivý a při pohledu do úst zdravě vypadající zub může být z velké části zničen kazem prorůstajícím z mezizubí. Bitewingy by měly být součástí každé vstupní prohlídky u pacienta se stálými zuby a aspoň občas při prevenci v dalších letech.
Obr. 1 Skusový rentgenový snímek (bitewing) zubů pravé strany
Druhým, zejména při vstupním vyšetření a před extrakcí osmiček zhotovovaným snímkem, je ortopantomogram (OPG), jinak řečeno snímek panoramatický. Díky němu získáváme přehled nejen o stavu chrupu jako celku, ale vidíme zde i čelistní dutiny, klouby a obě čelisti včetně případných cyst a nádorů. Právě tyto někdy velice závažné stavy nemá šanci zachytit nikdo jiný než zubní lékař. Vždyť kdo jiný vám udělá ortopantomogram?
Obr. 2 Panoramatický snímek (OPG)
Je-li potřeba, může zubní lékař osnímkovat i jediný zub, a to od špičky kořene až po korunku. Někteří z vás tento snímek určitě znají, neboť při něm sami v ústech držíte fólii nebo senzor a potom nevíte, do čeho si utřít uslintanou ruku. Tyto snímky jsou důležité jak při diagnostice "váčků" a zlomenin zubů, tak v průběhu ošetření kořenových kanálků.
.jpg)
Obr. 3 Intraorální snímek pravé horní jedničky a dvojky při ošetřování kořenového kanálku
Z čeho ale pramení strach pacientů při rentgenovém vyšetření? Je pravda, že každé nakládání se zdroji ionizujícího záření, tedy takového, které může poškodit DNA, má být uvážené. Rentgenujeme tak pouze tehdy, nemůžeme-li požadovanou informaci získat jinak, a vždy chráníme pacienta olověnou zástěrou. Jedinou situací, kdy rentgenujeme opravdu pouze v naprosto nevyhnutelných případech, jsou první a třetí trimestr těhotenství. U moderních rentgenových přístrojů používaných v zubním lékařství se ale přehnaně bát nemusíme, jelikož z přírody dostáváme daleko vyšší dávky záření a je jedno, jestli vystavujeme svá svalnatá těla slunečním paprskům na jadranské pláži nebo letíme osm kilometrů nad zemí přes Atlantik. Bojíte-li se radiace, nevycházejte raději vůbec ven, na dovolenou v žádném případě neodjíždějte na jih a pokud bydlíte na Jáchymovsku, můžete to při svých obavách hned zabalit.
