1.12.
2013 Paradigma obyčejné amalgámové výplně
Kategorie: Společnost
autor: MDDr. Adam Šíma, komentářů: 0
Košilatý a notně vousatý vtip praví, že inteligentní žena je jako yeti: všichni o ní mluví, ale nikdo ji neviděl. Podobným fantomem ústních dutin příslušníků českého národa je „obyčená amalgámová výplň“.
Není mi známo, kde se tato mediální zkratka vzala. „Amalgám na pojišťovnu“ se stal univerzální ucpávkou všech děr v zubech, na kterou má každý pojištěnec nárok, přičemž je lhostejno, zda domnění na tento nárok pramení z Ústavy, zákona o zdravotním pojištění nebo pouze dojmu majitele zkaženého zubu. O omezeném využití amalgámu jsme pojednávali již dříve (viz Krematorní amalgámové blues). Položme si však otázku, co dělá z amalgámové výplně obyčejné standardní ošetření?
Vzato čistě z pohledu anorganického chemika, jsou amalgámy definované jako studené slitiny rtuti. V zubním lékařství využívaný amalgám je slitina rtuti a stříbra. Nevím, kdo z vás, vážení čtenáři, doma obědvá obyčejnými stříbrnými příbory nebo jen tak z dlouhé chvíle hraje na plácku za domem kuličky s toxickou rtutí. Tepané stříbrné tácy jsou zřejmě součástí kuchyní většiny panelákových domácností, přičemž měřítkem obyčejnosti dostupné širokým masám je průnik takového zboží do regálů IKEA. Naopak fotokompozitní výplně, pohledem chemika z plastu, jsou označovány za feudální rozmařilost, nebo přinejmenším buržoazní rozežranost vyšší střední třídy. Dělení „plomb“ na obyčejné a neobyčejné pramení z celonárodního ignorantství televizních reportérek, kteréžto vidí rozdíl jen v černé a bílé. Mezi bílou plombou pro horních deset tisíc a obyčejným černým amalgámem pro obyčejné lidi tak dnes nevede hranice indikační daná lékařskou vědou, ale nesmyslná hranice domnělého třídního boje.
Svět zubního lékařství ale není černobílý a vyrobit trvanlivou kvalitní amalgámovou výplň je někdy neřešitelný oříšek. Ono totiž platí nejen to, že když dva dělají totéž, není to totéž, ale taky to, že když jeden dělá pokaždé něco jiného, nelze oba procesy zaměňovat. Stručně řečeno záleží na tom, jak díra v zubu vypadá a podle toho lékař volí vhodné ošetření včetně materiálu. Dobří zubaři se ale nechtějí smířit s diktátem revizních lékařek, které revidují, protože se samy neumějí posadit ke křeslu, a proto trpělivě pacientům vysvětlují v pár větách rozdíly mezi amalgámy a kompozity. Není pravda, že trocha toho zubního stříbra se rtutí bude vždycky sockárna, kterou lze zaplácnouti jakýkoliv kráter na stoličce. Pěkná dobrá amalgámová výplň je poklad vyvážitelný nikoliv stříbrem, ale zlatem.
